Přeskočit k hlavnímu obsahu

Jsou ty kamery moc drahé? Pár příkladů, jak snížit celkové náklady na vlastnictví

7 minutové čtení
značky:
Total cost of ownership

Věděli jste, že až 70 % nákladů se projeví teprve po úvodní investici do bezpečnostního systému? Jak lze na provozu technologií v dlouhodobém měřítku ušetřit? Klíčem k zodpovězení těchto otázek je zkratka TCO.

TCO a příbuzné pojmy: V tomto textu mluvíme o pojmu celkové náklady na vlastnictví neboli Total Cost of Ownership (TCO). Můžete se ale setkat i s pojmy Product Lifecycle Cost nebo rovnou Return of Investments (ROI) čili návratnost investice, přičemž ROI je širší pojem, v němž TCO figuruje jako jedna položka správné kalkulace. Velké podniky a organizace někdy používají také Total Benefits of Ownership (TBO). Výpočet je podobný jako u TCO, jen se soustředí na kladné finanční přínosy vyplývající z vlastnění a provozování nějaké technologie.

Kolik naši zákazníci za provoz dohledového systému doopravdy zaplatí? To je otázka, která nás v Axisu velmi zajímá, a proto jsme za posledních zhruba 5 let věnovali mnoho energie výzkumu tzv. celkových nákladů na vlastnictví neboli TCO. Ve švédském ústředí firmy Axis má toto téma na starosti malý tým TCO specialistů, kteří vedou rozhovory se zákazníky po celém světě a zpracovávají jejich zkušenosti do případových studií. Některé z příkladů ukážeme i v tomto článku.

Kamera není sponka do sešívačky

Tak jako u všech věcí, které kupujeme v osobním životě, existují produkty levné a produkty nákladnější – a my si volíme, kdy se nám vyplatí šetřit a kdy ne. Jak je to ovšem při pořizování kamerového systému, kde jsou v sázce značné položky z podnikových rozpočtů? Platí zde otřepané rčení „nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci“? Naše průzkumy trhu ukazují, že instalovaná kamera v průměru na místě slouží 5-10 let a po celou tu dobu jsou s ní spojené nějaké náklady – od jejího pořízení přes provoz až po následné vyřazení. Logicky by tedy měl být principiální rozdíl mezi úvahou firmy v případě nákupu nějakého spotřebního zboží, jako třeba sponek do sešívačky, a komplexní technologie na několik let. Navíc se ukazuje, že při nákupu kamerových systémů často vidíte jen pomyslnou špičku ledovce.

70 % nákladů se projeví až po spuštění

Pojďme se tedy podívat na jednotlivé náklady trochu podrobněji. Máme zde přímé náklady, kam patří samozřejmě ceny kamer a dalších síťových zařízení (může jít o enkodéry, dveřní přístupové jednotky, interkomy, radary, reproduktory nebo detektory zvuku), dále cena serveru a úložiště, ale také náklady na instalaci a konfiguraci celého systému. Tyto položky lze přirovnat k dobře viditelné části ledovce. Je při tom paradoxní, že podle našich průzkumů tyto přímé náklady v průměru tvoří jen 30 % investice!

Zbývající část, tedy přibližně 70 % nákladů, už tak viditelná není a faktury za ně zaplatíte až po spuštění systému. Nepřímé náklady zahrnují hlavně tyto tři: náklady na monitoring, tedy na plat operátora, který sleduje výstupy z kamer a senzorů a zajišťuje reakci, náklady na údržbu systému a náklady na elektrickou energii. Následují takzvané nehmotnénáklady, které souvisejí s přerušením provozu v případě poruchy nebo nefunkčnosti kamerového systému. U většiny koncových zákazníků, kde kamerový systém nechrání nějaká kritická aktiva, sice nepůjde o závratné sumy, ale u zákazníků, kde je provoz na funkčnosti bezpečnostních technologií včetně kamer závislý, to můžou být i miliony korun. 

Kolik vás bude stát soulad se směrnicemi EU?

K možným budoucím nákladům je třeba přidat ještě jednu položku, která právě v této době pro mnoho zákazníků začíná být klíčová. Nové evropské směrnice GDPR, NIS2, CER, CSRD a CSDDD a další, které se týkají soukromí, kyberbezpečnosti a odolnosti bezpečnostních technologií, totiž definují pro provozovatele těchto systémů čím dál konkrétnější nároky. Pokud tedy v průběhu příštích 5-10 let budete muset nahradit nějaké prvky kvůli jejich nesouladu se zákonem, nebo být schopni flexibilně doplnit systém o prvky nové, je třeba s těmito náklady počítat. A přirozeně vás to povede k výběru řešení, které je více „future proof“ a tedy ve finále i ekonomičtější v dlouhodobém měřítku. 

Čím větší systém, tím větší efekt

Ani tím to však nekončí. Při rozhovorech se zákazníky jsme zjistili, že existuje ještě mnoho dalších přímých, nepřímých nebo nehmotných nákladů, které by se do TCO měly započítat – ať už jde o školení a vzdělávání, dokumentaci, kyberbezpečnost nebo třeba finální vyřazení kamer z provozu. Na druhou stranu je důležité si říct, že ačkoli výše uvedené principy TCO platí obecně, větší význam mají u rozsáhlejších videodohledových systémů – a samozřejmě největší u těch, které mají kritickou funkci. Zkrátka čím větší investice, tím větší efekt.

Nutí vás zákon nakupovat levné věci?

Kalkulace TCO může narážet zejména u firem a organizací ve veřejném sektoru, které nakupují podle Zákona o zadávání veřejných zakázek. V České republice jde o dobře známý zákon 134/2016, o kterém se tvrdí, že přikazuje veřejnému sektoru kupovat jen to nejlevnější. Ve skutečnosti tomu tak ale není – je to pouze ta nejsnadnější interpretace tohoto zákona. Pokud chcete pro svou firmu nebo organizaci pořídit něco rozumného, je třeba nejdříve vypracovat analýzu rizik a následné interní politiky nebo strategii, která potřebu kvalitnějších technologií zdůvodní. Takové technologie pravděpodobně nebudou nejlevnější v pořizovací ceně, ale v kalkulaci TCO mohou vyjít výhodněji. Zákon tedy překážkou není, úspora TCO jen může stát trochu více úsilí při přípravě zakázky.

Příklad 1: Dodatečné provozní náklady až 500 tisíc navíc

Pojďme se teď podívat na několik příkladů, které shromáždil TCO tým Axis v rámci globálního průzkumu u zákazníků. Prvním z nich je maloobchodní řetězec, který se rozhodl ušetřit na počátečních nákladech a pořídil základní kamerový systém bez pokročilých funkcí zajištujících soulad s GDPR. Brzy se však zjistilo, že provoz tohoto systému přináší značné dodatečné náklady. Kvůli chybějící funkci automatické anonymizace museli najímat IT specialisty na manuální zpracování záznamů, což je ročně stálo 176 000 Kč. Dalších 164 000 Kč ročně vynaložili na externí kybernetické zabezpečení, protože systém nebyl vybaven pokročilými ochrannými prvky. Ruční správa, administrace záznamů a zdlouhavé vyhledávání dat v záznamech přidaly dalších 148 000 Kč na mzdových nákladech. V součtu museli v maloobchodním řetězci každý rok vynaložit dodatečných 488 000 Kč, aby splnili požadavky GDPR. Kromě toho čelili zvýšenému riziku sankcí a nákladů spojených s audity a kontrolami. Po analýze TCO se rozhodli pro moderní řešení s vestavěnými funkcemi, které eliminovalo většinu těchto dodatečných nákladů. Tento příklad jasně ukazuje, že ignorování TCO při nákupu bezpečnostních technologií může vést k výrazným finančním ztrátám. Investice do kvalitního systému snižuje náklady na provoz i riziko právních postihů.

Příklad 2: úspora 65 % na serverech

Na podobném případě, tentokrát z nemocnice, lze demonstrovat úsporu díky snížení datového toku z kamer. Nemocnice používala větší množství starších kamer s neefektivními obrazovými kodeky, které produkovaly velký datový tok, což je u starších zařízení běžné. Ne vždy však provozovatele napadne, na co vše to má následně vliv. V tomto případě se díky volbě kamer Axis s kompresní funkcí Zipstream, která významně snižuje právě bitrate kamer, aniž by se viditelně snížila kvalita a rozlišení obrazu, podařilo snížit počet nutných serverů o 65 %. Tím logicky odpadly náklady na pořízení nových serverů a na elektrickou energii nutnou k jejich provozu a chlazení. Ve stávajících racích se uvolnilo místo pro další technologie.

Příklad 3: úspora 70 % na spotřebě

Posledním příkladem je univerzita, která na začátku měla zhruba 400 analogových kamer připojených přes enkodéry. Provoz tohoto zastaralého systému představoval náklad za elektřinu ve výši zhruba 41 000 eur za 5 let. Zeptali se nás, kolik by mohli ušetřit, kdyby místo toho použili kamery Axis. Navrhli jsme běžné kamery nahradit multisenzorovými, které mají širší pokrytí, a tím jsme snížili počet kamerových bodů na polovinu. Tyto kamery jsou navíc extrémně energeticky úsporné, a tak univerzita za stejné období zaplatila za elektřinu pouze 12 500 eur. To znamená úsporu nákladů 70 % a fakt, že jen na úspoře elektřiny se za pět let vrátilo 100% ceny kamer, nemluvě o zvýšení úrovně fyzické bezpečnosti tím, že univerzita pět let používala o několik generací modernější a tedy účinnější systém.

Jak na výpočet TCO?  Pokud jste koncový zákazník, chystáte investici to kamerového systému a chcete se na věc podívat z pohledu TCO, vytvořili jsme pro vás různé podpůrné materiály a nástroje. TCO white paper si můžete stáhnout na stránce Axis.com. Přístup k sofistikovanější TCO kalkulačce pro podrobnější analýzu TCO ve vaší organizaci můžete získat u zástupce společnosti Axis.

Marek Pavlica
 - 
Kontakt na tiskové oddělení
Regional Communications Specialist, Axis Communications
Telefon: +42 073 431 9237
|
Marek Pavlica
To top